Harmonogram na přijímačky – Den po dni

Všehovšudy jsem potřebovala na kompletní přípravu od absolutního začátku cca 8 měsíců intenzivního učení. (Pro gympláky se základy to samozřejmě tak horké nebude) Měsíc před zkouškama zpravidla celodenní příprava- 5.00 budíček, 23.00 večerka a co bylo mezi tim bylo skutečně depresivní.

Těžko vám předat univerzální recept, jak se perfektně připravit, kolik přesně času potřebujete. Záleží do jaké míry se o předměty zajímáte, kolik času tomu věnujete (věnovali jste) ve škole, jakou úroveň ta škola má, popřípadě, jestli stejně jako já, ty předměty máte také akorát tak ze základky.

Pokusím se tedy předložit jakousi kostru k okruhům, které je třeba zvládat. Tabulky, které musíte umět zpaměti a nechám na Vás si můj harmonogram dle Vaši potřeby přizpůsobit.

Pokus No. 1

Na první přijímačky jsem se učila měsíc. První učení v životě. Neměla jsem ještě ani tušení co je to organická chemie, nestihla vůbec biologii. Šla jsem je prostě zkusit, okouknout, jak to bude vypadat, až připravena budu.

Seznamovala jsem se s požadavkami a pomalu zjišťovala, že měsíc je, přeci jen, na dohnání 4 let gymplstudia hned tří předmětů, lehce řečeno, trochu málo.

Byla jsem cca 2000.

Pokus No.2

Březen –

• dát si dohromady materiály, sehnat modelovky, koupit učebnice. (týden)

• Projet nahrubo základní učebnice, které jsem vybrala z doporučených jako nejlepší (seznam ZDE) a na každý předmět jsem si dala týden.

ok, tušim, že existují molekuly, že fyzika je vlastně docela vděčný předmět a že zvířátka už tak ráda nemám. Jo a taky, že jsem pěkně v prdeli.

Duben

Otevřela jsem modelovky a chtěla své znalosti po rychlopřelistování učebnic otestovat. Haha.

Takže znovu teorii – na každý předmět 10 dní, projela jsem tak 2/3 každé učebnice.

Květen

Neotevřela jsem eukarya, neuměla organiku a z fyziky všechno super až na akustiku a vlnění. Jenže se mi to nelíbilo, protože jsem to nechápala, takže jsem opakovala, co mi už přišlo známější (ohromně logický krok, uvědomuju si.)

Červen Ve znamení stresu a nespaní a panikaření a hektolitrů kávy. Tady někde jsem se vůbec vlastně naučila pít kafe. A nepřestala)

Z nějakého důvodu jsem nevěřila modelovkám a myslela si, že když budu listovat už jen učebnice, udělám lépe. Nedělejte moje lépe.

Celou jsem stihla jen tu fyziku., z ní pak měla asi 90%, což bylo krásné, když vezmu v úvahu, že jsem se učila všechno sama.

K ostatním předmětům bych se raději nevyjadřovala.

13.6. Přijímačky

Chybělo mi 10 bodů, škoda. Odjela jsem do Dánska, do prosince.

Pokus No.3

Duben

Z minulého roku jsem věděla, že ty otázky z modelovek mají fakt nakonec podobný nádech jako ty v testu, tak jsem se rozhodla (přesto, že mi to všichni radili od začátku) jet podle nich. Nějak rady spíš raději dávám, než přijímám, další věc, nad kterou bych se měla zamyslet.

Takže plány: Zopakovat základní teorii, ze které jsem věděla zase úplné nic (na ní jsem si dala 10 dní) a jet prostě modelovky. Dva měsíce mi musely z pracovních důvodů stačit.
Založila jsem si tedy systém kartiček, hned vysvětlím. Prostě si rozstříháte asi tak 2 miliony A4 čtvrtek a vypisujete jednu otázku po druhé. Z jedné strany zadání a z druhé správnou odpověď a k těm špatným co je na nich chybně nebo nějakou vysvětlivku, jak by to bylo správně a proč. Osobně mi to pomohlo, moc. Je to ale pakárna a strávíte na tom moře času. Spíš aktivita na leden/únor, než měsíc před přijímačkama, ale to bych nebyla já.

Během dubna jsem měla modelovky projeté 3x (teď nemyslim naučené nazpaměť, ale “naučenou” problematiku k otázce- resp. jsem věděla, že tam problematika je 😀 ) a už jsem začínala nějaké otázky vyřazovat jako samozřejmé, bylo jich asi 5, ale byla to příjemná změna.

Květen

Pokračovala jsem v kartičkovém systému, denně jsem projela kolem 500 otázek a každý Den tyranie (jak jsem se naučila řikat nedělím), jsem měla den učící zpaměti -> aminokyseliny (ano, fakt musíme..všechny), triviální vzorce, konstanty do fyziky, PSP, SI jednotky, vzorečky, apod.

Na konci května jsem chtěla mít na samozřejmé hromádce vše. Měla jsem tak 51,8%

Červen

1.-3.6. : chemie-denně celá MO knížečka, spočítané všechny příklady plus večery jsem zasvětila opakování vzorečků, triviálů a konstant. Nemám ji ráda o nic víc, než na začátku. Problém byl v tom, že jsem měla knížečku špatnou. Takovou růžovou s asi 560 otázkama, ne tu rozsáhlejší z 2k11 (zde)

4.-5.6. : fyzika – nějak mi vůbec nešla do hlavy optika a akustika, ve zbylých příkladech jsem si byla jistá. Nicméně jsem ji projela také ještě dvakrát celou.

6.-8. : biologie – stále bez zvířátek a kytiček, tip ťop jsem se naučila základy genetiky a nadrtila jsem se buňku fakt snad i pozpátku.

9.6. Přijímačky a dva dny na to – 190 bodů a PŘIJATA NA VŠEOBECNÉ LÉKAŘSTVÍ! (Hranice byla tušim něco jako 160/300b? Kdyžtak mě v komentářích opravte:) )

Na zuby bylo potřeba 217b

To byl poslední rok, kdy se testy psaly 3x po 100 otázkách, letos už bylo 3×70.

Tady bych se jen chtěla zmínit, že je to obrovský úspěch a vůbec další částí článku nechci všeobecné shazovat, naopak. Sama jsem potila krev, abych takovou zprávu vůbec kdy dostala a s dětským úsměvem od ucha k uchu se šla zapsat. Říkala jsem si, že když nevyšly zuby, že to tedy zkusím třeba přes maxilofaciální chirurgii, že by mě to mohlo bavit.

Reálně ale nejsem člověk stavěný na noci v nemocnici, neustále pod stresem a jednou nohou v kriminálu. Je to práce nádherná, díky Bohu za ně! Smekám, mám úctu, obdiv jak hrom a vidim je jako svoje vlastní superhrdiny, já jen koneckonců chtěla být raději zachraňovaná.

…a taky si něco vydělat, protože ty platy jsou tak strašně směšný, že je mi z toho uplně blbě. Tady si neodpustim poznámku ze života. V rodině máme jednu jedinou doktorku, vzdálená paní, řikáme ji všichni teta, myslim, že z mamky strany, fakt nevim. Je to plicní lékařka, 23 let praxe. Chtěla měnit prostředí, šla na pohovor do nové nemocnice a na nástěnce, vedle dveří, kde se pohovor měl odehrát, byl inzerát se slovy, že hledají uklízečku. S platem o 5k vyšší, než byl nabídnut jí.

A tak jsem se v prosinci rozhodla si podat přihlášku na zubní dočtvrtice.

Hlavní problém tohoto pokusu shledávám fakt, že a) jsem ještě nevěděla, že mám doma jen tu zkrácenou verzi 2011 modelovek z chemie, která mi dělala největší potíže, b) ještě jsem neobjevila tu učebnici, která mě nakonec zachránila a za c) když něčemu nerozumim, tak neni řešení, čistě pro dobrý pocit, opakovat radši to, čemu rozumim, já blbec.

Pokus No.4

Kamarád mi říkal, že se chtěl s panem děkanem domluvit na nějakém jiném způsobu přijetí, když mu nevyšly přijímačky. Pan děkan se prý jen usmál a řekl, ať jde za rok, že tam sám šel na čtyřikrát. Tak když on, tak coby ne já, žejo.

1.rok, kdy se na zoubky zrušilo přijímání na průměr, protože vás zkrátka bylo nějak moc a už přestávalo mít smysl přijímačky dělat.

Spolužáci si lehce klepali na čelo, když při sbírání zápočtů a snaze o uzavření ročníku místo Čiháka na přednášky tahám modelovky.

Od začátku května jsem začala oprašovat učebnice a matné vzpomínky na cokoli kromě genetiky – to byl moc vhod předmět takhle na letní semestr, uznávám, byla jsem z kruhu snad jediná, kdo chodil na přednášky a dokonce tam chodila i holčina, která u nás nestudovala a nosila s sebou modelovky, tak třeba je letos kolegyně :))!!

Neměla jsem ale moc času na přípravu. 29. května jsem šla ještě do školy-během toho uzavírání moc času nebylo na nějaké učení se navíc- a pak měla tři týdny na přípravu na zuby.

Rozhodly jsme se to s kamarádkou udělat trochu po našem. Tak, jak nám to jde nejlíp, a sice když nám hoří u m.gluteus maximus a v pořádným presu. Hned co já dodělám nějaké zápočty, tak odjedeme na chatu, kde neni wifi, ani voda, ani nic. Ale měly jsme kafe. A vlhčený ubrousky.

A to chtělo fakt dobrý time management, takže:

30.5.-2.6.V plánu prostudovat a vypočítat komplet modrou ( tu novější, která s náma nikam nejede). Protože je toho tam málo a je to vesměs zkrácená verze těch tří solových.

3.6. Jsme vyrazily do džungle, ready na hardcore týden. Ani jsme nevybalily a už si udělaly rozvrh slonu učiva na myš dní. A až ten den, po třech letech, jsem zjistila, že mám blbý modelovky. Že existuje i ta DELŠÍ CHEMIE, když jsem ještě před odjezdeme sama pro B. ty modelovky tiskla?

-vzápětí jsem logicky měla odpolední breakdown, že ji nestíhám, když vím jen o polovině otázek, které taky nestíhám a že místo dvou škol nebudu mít ani jednu, protože neudělám přijímačky a kvůli tomu riskuju že nestihnu zkoušky určitě. No a pak mi došlo, že mám na přípravu 16 dní, že na panický ataky nemám čas, tak jsem jako silná nezávislá žena zaúkolovala kurýra (díky, mami) a odhodlaná začala vypracovávat aspoň tu po ruce. Za den jsem ji projela. Ona má totiž taky jenom těch 550 otázek viď.

4.-6. : Projet biologii, celou.

Stopro rozumět Mendelovým zákonům!!, na to tam otázka bude, když nebudete stíhat, je lepší projet buňky a vykašlat se na kytičky, šutérky a kroužkovce (sneak peek: všehovšudy z nich bývají tak dvě otázky a když si to porovnáte s obsahem v učebnici.. prostě nevyplatí).

Na tyhle přijímačky jsem se je (nerozumim jak) naučit stihla. Vlastně vim jak. Vzala jsem tu nejtenčí možnou knížku, přepsala je a prostě se je naučila jak telefonní seznam, během jednoho večera. (co se z čeho učit zde)

Pak je dobrý umět základy fyziologie, poměry krvinek, objem krve, objem vdechu, spotřebovaný kyslík, tep,..

Biologie bude asi favorit většiny, je to povídací, nejbližší našemu zájmu, ale pozor na slovíčkaření! Normálně si – klidně i v testu – podtrhněte ty mini rozdíly a pak vyberte ty (tu) nejlepší ze správných odpovědí.

Taky pozor na otázky, za které bych teda vraždila , kde je správně odpověď a) i b), ale c) označuje, že je správně a) i b). A občas máte zaškrtnout všechny tři a občas jen tu, která je shrnuje.

například :

Je vám špatně z testu?

a)ano

b)jo

c)ano i jo

d)ne

a správně je….a, b, c. Ale taky možná jen c :))

7.-9.: Komplet fyziku

Teorii jsem věnovala jeden den a dva dny jsem počítala příklady, donekonečna. Dokud to samo nenaskakovalo. Upřímně nedoporučuji se učit nazpaměť věci jako, že jeden Newton = kg.m.s⁻², ale zkrátka si to odvodit, když vím, že je N jednotka síly, tak vezmu vzoreček síly, který znám, např.: F=m.a , pak vím, že jednotky pro [m]=kg a pro [a]=m.s⁻², chápeme se? U ní se dá přemýšlet nebo naopak i z jednotky často odvodit vzorec, využijte to!

Kromě toho na příklady z fyziky odkazuji na web :

https://www.ontola.com/cs/ont/sqlhou/fyzika, kde se studenti snad ptali již na vše, stačí napsat prvá dvě slova příkladu a Google už Vám rozumí. Moc hezky to tam vysvětluje.

10.-15. Chemie. ugh. Včera přijely modelovky, takže dobrý. Zabrala mi víc času, než předchozí, protože jsem ji jednak teda viděla prvně a jednak wtf. Na druhou stranu musím uznat, že z těch otázek fakt při zkoušce vycházela. O čem se v modelovkách nějakým způsobem zmínili, tam bylo. Žádné podpásovky. Jen to chce modelovky prostě vypracovat, ne naučit zpaměti (dovolte mi to zopakovat dotřetice: modelovky se neučíme zpaměti, ale vypracováváme si je, protože se z nich vychází, ale nekopíruje.). Když se ptají co je to xxx a definice je třeba právě pod b), tak si zjistit, co definují ostatní odpovědi.

– příklady: ty mi přišly milejší. O moc. Konečně něco logického na tak pro mě nelogické vědě. Ale je třeba znát zpaměti PSP, zejména s a p prvky a umět triviální názvy vzorečků, protože máte zjistit třeba molární hmotnost glukózy, abyste vypočítali látkové množství. A máte samozřejmě vypsané v zadání mol. hmotnosti jen pro C, H a O, jak ty se ale poskládají, to už je na Vás.

Opět odkazuji na Ontolu. Ave Ontola

16.-18. poslední tři dny vyhraněné na problematické otázky a na počítání. Dokolečka. Všeho. Ahoj, jak se máš? (Hm. 12 písmen, Jako vodíku v glukóze). -Jo, dobrý, co ty?

19.-Den před přijímačkma – odjezd domu, vybrat outfit, zkultivovat se, trochu dohnat ten spánkový deficit a brek (ale to už jsem věděla z předchozích let, že je na programu, to je klasika)

Chtěla jsem se jen někde projít, zacvičit si, jít třeba do kina, nedat si panáka a být v klidu. Tak naivní. Učila jsem se asi do 4 odpoledne, zmateně házela papíry všude kolem sebe a přes slzy na ně neviděla, ale měla jsem tu potřebu do těch šedých skvrn zírat viď. Pak jsem si řekla, že to stejně nemá cenu, vysvětlila jsem přitelovi, že vlastně teda jsem člověk na noci v nemocnici, že mi stačí všeobecný a že zubaři stejně nejsou doktoři a že jdu spát.

20.6. PŘIJÍMAČKY, na které jsem šla překvapivě už strašně v klidu. Sešly jsme se s kamarádkou a ségrou (která si to chtěla jít pro tu srandu vyzkoušet-byla ve třeťáku), daly kafe, spustily ten klasický smích, který jakoby nahrazuje brek a po cestě jen u fakult od hezkých kluků sbíraly reklamní lístečky “přejeme hodně štěstí, kdyby to nevyšlo, tak si kupte naše blablabla..” s přilepenýma bonbonkama, ty byly fajn. S pocitem, že mi to tam patří, když už studuji někde, kam vlastně ostatní dnes bojují za to jít, jsem se s holkama rozloučila a mířila si to ke svému ústavu, kam jsem si rovnou i nesla vrátit půjčené učebnice z histoly na zkoušku. To, že ještě nemám splněné všechny povinnosti, mi vůbec nestálo v cestě se cítit hrozně důležitě. Věděla jsem totiž, co prodávají v automatu, protože mě poslední rok živil a kudy na záchod.

21.6. Výsledky – přijatá ✓

…a celoodpolední brečení č.2, tak šťastná jsem nebyla ani nepamatuju. Asi nikdy.

Je to sen, který mi málokdo věřil, že se může vůbec povést. I profesor na informatice, když jsem tam měla před počítačem rozloženou chemii se ptal nač a já, že na zuby a on, že je tam nemožné se dostat. Hah! A kolega student tvrdil, že studovat všeobecné a ještě k tomu dělat přijímačky na zuby je na holku hrozně moc, že to nemůžu dát. “na holku“?!

Tím chci asi jen říct, abyste ty lidi nebrali moc vážně. . Jestli je medicina něco, co si fakt přejete, co vidíte jako svou cestu, tak to nevzdávejte v ty noci nad učenim a v případě nepřijetí. No a co že to nevyjde napoprvé. No a co, že vám přátelé, rodiče třeba tolik nevěří. Berte to jako motivaci. Jako výzvu. No a co, že už pár let pracujete. No a co, že o fyzice vůbec nic nevíte. Že nemáte rodiče doktory. No a co, že vám třeba prvák, druhák nevyšel, zkuste to znova. Co je těch pár let oproti životu, kdy můžu dělat práci snů VS smíření se.